"You are what you do, not what you say you'll do."
- Carl Jung
Když přišel víkend, bylo na chvíli všechno zapomenuto.
V jeho obětí se cítila tak bezpečně, že ty problémy se schovali do ústraní.
Jenže ať už se tomu snažíte vyhnout jakkoliv, stejně vás to jednou dožene.
Řekla jsem o tom T., chce mi pomoct.
Tenhle víkend se prostě musím svěřit mámě, vím, že to pro ní bude zklamání.
Pamatuji si, jak jsem minulou zimu seděla v noci na okně, vydechovala kouř z cigarety
a slibovala si, že už vážně zhubnu, že budu pro rodiče ideální dcerou. Bez chyb.
Nebudu je trápit, pilně se učit, pomáhat. Tehdy to byly moje první pořádné záchvaty.
Do školy jsem chodila s opuchlým obličejem od pláče, s náladou pod psa.
Každý večer, když jsem šla spát, tekly mi hodiny slzy.
A teď je to tu zase. Stejná nejistota. Stejný pocity.
Když jsem se dnes viděla v zrcadle nahá, zhrozila jsem se, moje tělo se pomalu zvětšuje.
Ano, jím hodně, sušenky, čokolády... Ale musím to zastavit. Než bude ještě víc pozdě.
Zítra první pokus.
Minulý rok jsem četla knihu. O dívce, která měla podobné problémy.
Už tehdy jsem u toho plakala.
Protože jsem tam uvnitř cítila, že na tom budu podobně. Možná jsem se v tom viděla.
Cokoliv mě napadlo, že se mi může stát, stalo se. O víkendu jsem málem bourala v autě,
jenže já vím, že to něco nademnou mi nedovolí zemřít, jsem předurčena k utrpení.
Takže bacha na to, co si přejete.
Kam se dostanu teď?
Momentálně jsem pořád nemocná, tělo už nezvládá.
Zase se snažím předstírat, že jsem v pořádku. Ale nejsem.
A hodlám to řešit.

Comments
Máš skoro stejný stav jako já... nejde zapomenout na starosti...já totiž ani žádné nemám, je to úzkost, je to deprese, co mne drží v pasti a já nemůžu ven...
Snad bude líp :) Mne i tobě :*
změnila jsi adresu a já si toho nevšimla, že? jdu si tě přepsat.
vím jak ti je, já se v tomhle motala prakticky celé léto. myslela jsem že už neumím jíst normálně a pořád jsem se jen přejídala. teď jsem zase nějakou dobu jedla málo a přejídala se celé víkendy. a dneska se mi povedl první zdravý jídelníček. věřím že tobě to půjde taky! když vydržíš chvilku, pak už to půjde!! drž se a přeju brzky uzdravení :*
Děkuji za podporu, beru...Máš pravdu musíme to řešit. Takhle to nejde. Jsi asi v podobném rozpoložení jako já. Je dobře, že jsi to někomu řekla, já to řekla sestře. Sehnala mi už nějaké terapie na které mě hodlá dotáhnout. Sama bych to nedokázala. Chci s tím bojovat, ale na druhou stranu se toho hrozně bojím a přesně jak říkáš, jeden den si uvědomuji svůj problém a další den to začnu zjednodušovat a namlouvat si, že žádný problém nemám. Tak co? Postavíme se tomu a budeme bojovat? Měly bychom..Budeme se aspoň takto podporovat
ahoj,máš krásny blog spriateľuješ? :)
To je dobře, že to hodláš řešit. Myslím si, že si jen teď procházíš nějakou zimní depresí která zase brzo odejde. Držím ti palce! A podívej se vlevo nahoru... Vidíš kolik jsi dokázala zhubnout? 3 kila tam máš... a to už je úspěch!
budu ti držet pěsti...hlavně to všechno zvládni:))
To přejde.. (; Zvládni to, držím ti palce (:
Jsi skvělá!
Ale všeho s mírou! ;)
Ahoj, můžu se zeptat jak se jmenovala ta kniha, kterou si četla? :)
[9]: Myslím že se to jmenovalo: Marta v roce vetřelce :