na Blog.cz

Dnes první den, kdy si zacvičím. A pak další a další.

Včera jsem byla na snb.

I když jsem si ráno dala cukroví, nevadí to.

Ale myslím, že bych nechtěla mít Vánoce a svátky bez ochutnání cukroví a malých prohřešků.

V ledničce skoro nic zdravýho není, žádné bílé jogurty.

Od té doby, co nejsem doma, už prostě máma nekupuje to, co chci.

Jen chci říct, že to nevzdávám.

Každý den se budu pokoušet,

a až začne zase škola, každý vikend budu cvičit.

Ten další rok by nemusel být tak špatný :)

Mám týden a pár dní na tom pořádně zamakat.

Cvičení, správný jídlo a tak každý den,

najet na starý režim.

Už nechci plakat kvůli něčemu, co můžu přece změnit.

Co že jsou Vánoce, nejsou to svátky o jídle...

Pro mě zítra není konec světa, ale teprve začátek.

Jak to se mnou vlastně je?

Mám teď nějaké zvláštní období.

Nehubnu, jen nechutně nabírám. Ani se mi nic nechce.

Mám toho hodně do školy, psát práce, učit se na zkoužkový.

Plus jsem zase nemocná, ale už se to lepší.

Asi pořádně začnu od 1.1.2013

Vím, že v tomhle by se nic nemělo odkládat, ale budu věřit, že mi ten rok přinese štěstí.

Že se možná dostanu někam, kde budu spokojená...

Ale snažit se nepřestávám. Od zítřka se chci trochu začít víc opět kontrolovat, co sním.

Za poslední měsíc jsem jedla snad každý den něco sladkýho.

Velkým krokem pro mě dnes bylo, že jsem čokoládu a bonbonieru od babči dala kamarádce.

Měla bych si konečně uvědomit, že čokoládu nemůžu, že mi to střeva neberou...

a že bych měla hubnout. T. mi řekl, že na jaře můžu začít pořádně, ale já chci teď.

Jen nečekejte velkou aktivitu, uvidíme

Všude cukroví, plné tuku, cukru a nevim čeho. Neumim se tomu ubránit, ale když mi řekla babička, jak se dělají krémy, chtělo se mi zvracet. Nechci nic sladkého, slaného, tučného. Vlastně až skončí Vánoce, tyhle "pochutiny" se stáhnou do ústraní a já budu mít o něco větší klid. V lednici zdravé jídlo, tak uvidíme, jak to tenhle týden vyjde.

Blíží se plesy (11.1.) nákupy oblečení (29.12)... Chci se vidět v zrcadle?

Ach bože, vzpamatuj se Taylor, ty musíš sebrat síly a dát si odvetu se tvým špatným já.

Děkuju za podporu ♥

Shit this...

Na čase se sebrat, alespoň na ten týden.

Nebyla jsem u babči, takže si budu vařit sama, tím líp pro mě.

Chci zhubnout zase, chci těm dvoum dokázat, že tohle nejsou jen plané řeči.

Sice je zima a pohybu moc nemám, když je sníh, ale něco prostě dělat můžu, žádné výmluvy.

Zima je celkově těžký období pro hubnutí, tělo si chce dělat tukový zásoby, nic se nám nechce...

Jde jen o to, jak se k tomu postavíme, pokud bych hubla už teď mohla bych na plesu být o něco hubenější a na jaře dokonalá podle sebe...

Už to bude rok, co jsem si přísahala, že tentokrát už zhubnu a kde že to jsem? Aha.

Přece to jednou musí přijít, ale kdy?....

Mám vyhlídnuté šaty, do nich musím být dokonalá, jen nevím, proč mi to všechno připadá tak těžké...

Nějak jsem zapomněla napsat. Jsem u přítele a snažím se naučit na ten středeční zápočet.

Utvrdila jsem se v tom, že svýmu kamarádovi nemůžu říkat už vůbec nic.

Vlastně si ani panu T. nemůžu stěžovat. Proč?

Po pár hádkách jsem si přečetla chat mezi těma dvěma.

Nikdy už nechci, aby mě tam rozebírali, jak jsem neschopná, líná, tvrdohlavá, že si jen stěžuju...

Mýlila jsem se, nedokázali pochopit, že tenhle problém okolo jídla je nemoc, že to není lehké.

Už jim nikdy nic neřeknu, nikdy neprojevím bolest, slabé místo, protože mě to akorát zničí.

Zároveň jsem si uvědomila, že to možná není tak těžké jak to vypadá...

Teď jím co chci, sladké a tak... Váha vysoká, ani neklesla po těch pár dnech snažení.

Zamotaný kruh. Mám vztek na sebe i na ostatní.

Nevydím z toho cestu ven.

Jakoby zase přicházelo špatné období a já se začala smiřovat s tím, že takhle tlustá už zůstanu.

snídaně: bílý jogurt s ananasem, kokosem a semínky

svačina: xxx

oběd: brambory s dušenou mrkví na másle, kuřecím masem, kousek ananasu

svačina: slunečnicový chléb, lučina linie, šunka, sýr, kousek papriky a okurky, 200 ml monstera

večeře: dýňová polévka, 2 bonpari, slunečnicový chléb, lučina linie, šunka

pohyb: chůze do schodů

Dnes jsem dopsala další práci. Plánuju se malinko učit, až se podívám na pár seriálů, to počasí mě sere, ne že bych neměla ráda sníh, ale ty sračky z něco po roztání nic moc. Pohyb bude až zítra a ve čtvrtek, v pátek, možná i o víkendu. Teď je pro mě důležitější učení na ten zápočet, jestli ho dám, tak budu oslavovat. Mám šílenou chuť na sladké, koupila jsem si bonpari, abych zaháněla chutě na sušenky.

Je na čase, abych se znova ozvala.

Víkend byl náročný, samé oslavy, samé špatné jídla a alkohol.

Na váze v neděli 58,6, což ještě jde, ale dnes jsem to taky zpackala.

Od zítra zase ukázkově. Chci být hubená, jenže ten víkend doma to nezvládám.

Musím se soustředit na to, co chci!

Právě sem do školy dopsala další seminárku. Začíná mi týden učení na zápočet.

Chci jít zítra konečně plavat, jenže únava vždy zvítězí, i když vím, že je to jen převlek.

Od babči sem si dovezla docela špatný jídla, omáčky sním minimum, knedlíků taky, nějak to půjde.

Co mě těší, tak, že jsem si udělala litr dýňové polévky :)

Víte, mě nejde o to bejt jen hubená, ale hlavně zdravá a to teď nejsem vůbec. Nechci mučit svoje tělo, protože později by mi to oplatilo. Já vím, že nejsem extra tlustá, ale to břicho tam je, i ta tlustá stehna a pokaždý, když se na sebe podívám, když na mě šáhně přítel se za sebe stydím. Protože vím, že kdybych těch blbých 10 kg dala dolů, tak je moje postava akorát a krásná. Snad se mi to do jara podaří. Vždyť by mi stačily 2 blbé měsíce... Hlavo pitomá.

První povšimnutí, dnes jsem jedla čokoládovou podkovu, ani mi to už nechutnalo. Zkusím to bez sladkého.