Jak to se mnou vlastně je?
Mám teď nějaké zvláštní období.
Nehubnu, jen nechutně nabírám. Ani se mi nic nechce.
Mám toho hodně do školy, psát práce, učit se na zkoužkový.
Plus jsem zase nemocná, ale už se to lepší.
Asi pořádně začnu od 1.1.2013
Vím, že v tomhle by se nic nemělo odkládat, ale budu věřit, že mi ten rok přinese štěstí.
Že se možná dostanu někam, kde budu spokojená...
Ale snažit se nepřestávám. Od zítřka se chci trochu začít víc opět kontrolovat, co sním.
Za poslední měsíc jsem jedla snad každý den něco sladkýho.
Velkým krokem pro mě dnes bylo, že jsem čokoládu a bonbonieru od babči dala kamarádce.
Měla bych si konečně uvědomit, že čokoládu nemůžu, že mi to střeva neberou...
a že bych měla hubnout. T. mi řekl, že na jaře můžu začít pořádně, ale já chci teď.
Jen nečekejte velkou aktivitu, uvidíme
Všude cukroví, plné tuku, cukru a nevim čeho. Neumim se tomu ubránit, ale když mi řekla babička, jak se dělají krémy, chtělo se mi zvracet. Nechci nic sladkého, slaného, tučného. Vlastně až skončí Vánoce, tyhle "pochutiny" se stáhnou do ústraní a já budu mít o něco větší klid. V lednici zdravé jídlo, tak uvidíme, jak to tenhle týden vyjde.
Blíží se plesy (11.1.) nákupy oblečení (29.12)... Chci se vidět v zrcadle?
Ach bože, vzpamatuj se Taylor, ty musíš sebrat síly a dát si odvetu se tvým špatným já.
Děkuju za podporu ♥